PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jestli kroutíte hlavou nad prapodivným pojmenováním WAR FROM A HARLOTS MOUTH, tak věřte, že název si s obsahem CD v ničem nezadá. Jedná se o podivuhodnost první kategorie, vycházející z kombinace metal-hardcore-grind, která však zajímavě čerpá i z mnoha jiných hudebních stylů, mj. i z jazzu. Tento spolek ze země našich německých sousedů lze zařadit do sféry technicko-brutálního extrému, ale na rozdíl od kolegů DESPISED ICON, ION DISSONANCE nebo THE RED CHORD sleduje trochu jiné cíle. Škatulky deathcore, metalcore, grindcore, mathcore atp. jsou sice v případě „Harlotů“ relevantní, ale nevystihují úplně přesně pointu, o kterou jde. V jejich případě není prvořadá ona „technika“, jako spíše vyjádření pocitů a nálady a pro popsání jejich projevu se jeví výstižnější výrazy jako „šokující“, „výstřední“ anebo „avantgarda“.
Kapela má na novince „MMX“ díky více vytaženým kytarám oproti předchozímu „In Shoals“ o něco lepší zvuk a jakkoliv se to zdá nemožné, tak je proti minulému zářezu ještě o kus komplikovanější. Jestliže bylo „In Shoals“ ještě nepatrně nasáklé tradičním hc/metalovým odérem, tak na „MMX“ se už kapela přesouvá do jiné dimenze. Skladby jsou většinou krátké, nepravidelně, jak od Dr. Frankensteina poskládané a většinou se v nich žádný motiv neopakuje. Nečekejte sóla ani melodie, nebo tradiční kytarové riffy, kdepak. O to tu nejde. WFAHM do vás buď sypou grindový kulomet, nebo vaše vnímání rozkládají nepravidelným rytmem. Album „MMX“ jsou především do krajnosti dovedené, v současném metalcoru ne úplně běžné, zběsilé hudební variace, plné divokých, technicky náročných bicích, podladěných kytar a agresivního vokálu. Atypické hudební postupy občas nečekaně odlehčí jazzové brnkání, které s agresivní nakládačkou ostře kontrastuje. Nejsilnější jsou WAR FROM A HARLOTS MOUTH ve středním tempu a zejména pomalejší úseky skladeb jako „C.G.B.Spender“, „The Polyglutamine Pact“ nebo „Spineless“ mají nejdrtivější účinek.
Celý „MMX“ produkt je docela pěkný „úlet“ a je pro něj třeba velkého pochopení. Výhodou je kratší stopáž, která podobně jako v případě letošního EP od BENEATH THE MASSACRE dovoluje posluchači prožít sice kratší, ale energeticky výživnou a intenzivní jízdu. Důležitou součástí jsou zvláštní až výstřední texty (otírající se často o „AKTA-X“ tématiku), které dokonale doplňují celkové snažení a dovádějí jej do ještě větší krajnosti.
WAR FROM A HARLOTS MOUTH jsou jedním z ansámblů nacházejících se na samém konci slepé uličky, která už nedovoluje hudební projev více vyhrotit a zachovat alespoň nějakou uměleckou hodnotu. Aktuálně stojí tihle Němci na hranici chaosu a upřímně si nedovedu představit, s čím více šokujícím by ještě mohli přijít, aby si udrželi současný respekt a smysl svého počínání.
Netypická a zběsilá kombinace metalu, hardcore a grindu s prvky jazzu a avantgardy.
7,5 / 10
1. Insomnia
2. To Age And Obsolete
3. The Increased Sensation Of Dullness
4. Sleep Is The Brother Of Death
5. The Polyglutamine Pact
6. Cancer Man
7. C.G.B. Spender
8. Sugarcoat
9. Spineless
10. Recluse MMX
11. Inferno III/VI
Vydáno: 2010
Vydavatel: Lifeforce Records
Stopáž: 32:49
Produkce: Uwe Lulis
Studio: Daily Hero Studios, Berlín
mna prave holt u nich tie klepacky v kombinacii s pomaly valcujucimi osmami bavia asi najviac :-D
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.